Hustopeče - základní informace o městě

Hustopeče jsou město ležící v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní Moravě, severně od hráze Nových Mlýnů.

Přepokládá se pravidelný výskyt "lovců mamutů" (20 000 - 25 000 let př. Kr.), doloženy jsou neolitická sídliště (konec 4. a počátek 3. tisíciletí před Kristem). První zmínky o sídle pocházejí z 1. poloviny 13. století. Významnou roli v jejich historii sehrály klášter Králové, kterému Hustopeče patřily od počátku 14. do konce 16. století, a knížecí rod Lichtenštejnů, kterému patřily v 2. polovině 19. století. Na město byly povýšeny v roce 1572. Hustopeče byly po dlouhou dobu hlavním centrem jihomoravského vinařství, které však od přelomu 19. a 20. století prudce upadalo díky plísňovým onemocněním a přemnožení škůdců. Na začátku 20. století došlo k zániku většiny zbývajících vinohradů díky révokazu a plísňových chorobám. Obnovu, která začala ve dvacátých letech, přerušila 2. světová válka, a k jejímu pokračování došlo až po skončení války, dnes je město i se svým okolím opět významnou vinařskou oblastí. Město je dobře dostupné, neboť leží při dálnici spojující Brno s Bratislavou a 1. železničního koridoru (Děčín-Praha-Brno-Břeclav).

Hustopeče - ač město malé - nabízejí množství historických zajímavostí, které by bylo škoda přejít bez zastavení. Největšího stavebního rozkvětu dosáhlo město v období renesance. V Hustopečích jsou zastoupeny stavby gotické, renesanční, barokní, empírové a objekty jiných stavebních slohů. Jedna z nejvýznamnějších rezervací na Hustopečsku leží asi 1 km severozápadně od Kurdějova. Kamenný vrch byl vyhlášen rezervací v roce 1956 a rozkládá se na ploše 5,81 ha. Chrání typickou vegetaci drnové stepi a teplomilných trávníků s množstvím stepních rostlin a živočichů. Mimo hlaváčků jarních a konikleců lučních zde roste také vzácná violka bílá a timoj trojlaločný. Najdeme zde také například čilimník bílý, bezobalku sivou, hadinec červený, len žlutý nebo kosatec různobarvý. V minulosti byla plocha chráněného území zčásti poškozována požáry, nyní je neaktuálnějším problémem zajištění periodického odstraňování stařiny.